Skutečné přesvědčení Evropy ohledně Ukrajiny je podrobeno zkoušce

15. 12. 2023

čas čtení 8 minut
Maďarsko a Ukrajina riskují, že únava podkope slib "tak dlouho, jak to bude potřeba", píše Barbara Moens.

Jak dlouho to bude trvat? Nebo tak dlouho, jak se nám chce?

EU již téměř dva roky slibuje, že bude podporovat "Ukrajinu a její lid tak dlouho, jak bude třeba" – přijme miliony Ukrajinců prchajících před ruskou útočnou válkou, podpoří Kyjev finanční a vojenskou pomocí, zajistí diplomatickou podporu po celém světě a omezí své hospodářské a energetické vazby s Ruskem.

27 členských států bloku se však nyní snaží jednomyslně dohodnout na dlouhodobějším balíčku pomoci pro Kyjev ve výši 50 miliard eur a také na otevření dveří budoucímu členství, protože tento týden začíná summit Evropské rady. V době, kdy 60 miliard dolarů vojenské a humanitární pomoci Ukrajině uvízlo v americkém Kongresu, je podpora z Bruselu nezbytná pro pokračující boj Kyjeva proti Rusku.

Rozhodnutí otevřít dveře EU Ukrajině by mohlo být také existenční pro budoucnost bloku, protože znamená začlenění země s téměř 40 miliony obyvatel, která se utápí ve válce s mocným sousedem. Neschopnost dohodnout se na takovém historickém rozhodnutí by pošpinila obraz evropské jednoty, a to nejen pokud jde o dlouhodobou podporu Ukrajiny ze strany EU, ale také o její celkové geopolitické ambice.

Summit bude "rozhodující", řekl belgický premiér Alexander De Croo na tiskové konferenci minulý pátek.

Vyhlídka na vstup do bloku je největší podporou, kterou může EU Ukrajině poskytnout, řekl diplomat EU. "Nezapomínejme, že jedním z důvodů, proč tato válka začala – kromě toho, co se odehrávalo v Putinově hlavě – je to, že se Ukrajina obrací na Západ."

EU nyní testuje meze tohoto slibu, "tak dlouho, jak to bude potřeba", řekl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, jeden z nejvěrnějších zastánců Ukrajiny. "Zdá se, že tak dlouho, jak to bude potřeba, znamená tak dlouho, jak se můžeme dohodnout. Pokud se nám to nepodaří, bude to mít samozřejmě obrovské dopady, především na Ukrajině, ale nejen tam."

Lakmusový papírek

Není to první test jednoty EU v podpoře Ukrajiny. Salva sankcí bloku proti Rusku byla často zmírňována kvůli ekonomickým obavám různých zemí EU, což někdy vedlo k týdnům handlování a vnitřních tahanic. Zejména maďarský premiér Viktor Orbán pravidelně využívá svého práva veta, aby pro Budapešť získal ústupky, jako jsou výjimky pro dovoz ruské ropy, ale dosud nikdy nezabránil dohodě.

Tentokrát však Orbán odmítá nejen dodatečné peníze pro Ukrajinu, ale také zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem, přičemž druhý návrh označuje za "nepodložený a špatně připravený". Místo toho chce Orbán strategickou debatu o politice EU vůči Ukrajině a volá po příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.

Půl tuctu vysokých představitelů EU a diplomatů z celého bloku zdůraznilo, že Maďarsko je ve své pozici izolované a že ostatních 26 členských zemí stále podporuje Ukrajinu a chce, aby Kyjev byl dlouhodobě součástí klubu.

V soukromí však mnozí přiznávají, že válka již není hlavní prioritou v každodenním životě většiny vedoucích představitelů EU.

"Pochybnosti jsou na vzestupu," řekl jeden z představitelů EU, který stejně jako ostatní citovaní dostal anonymitu, aby mohl mluvit otevřeně. "Jak zoufalá je situace na bojišti? Kolik peněz ještě do této černé díry nalijeme? Populisté napříč Evropou se na této vlně v nadcházejících měsících svezou."

S blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu se lídři EU obávají upřednostňovat Ukrajinu před každodenními starostmi svých vlastních občanů. Až sedm zemí EU zdůraznilo, že 50 miliard eur pro Kyjev musí být spojeno s penězi na jiné evropské priority, jako je boj proti migraci, a to právě proto, aby se předešlo domácí kritice.

"Nyní vidíme vynořující se skupinu zemí, které někdy vypadají, jako by si členství Ukrajiny v EU rozmyslely," řekl jeden vysoce postavený diplomat EU s odkazem na přání Rakouska, aby budoucí členství Ukrajiny bylo spojeno s dalšími kroky ohledně členství Bosny a Hercegoviny v EU.

Setrvačnost

Pat na bojišti nepomáhá. Měsíce statických bojů na frontě mezi Ukrajinou a Ruskem spotřebovaly zbraně a peníze bez známek vojenského průlomu pro Kyjev.

Prvních šest měsíců příštího roku bude pro Ukrajinu brutálních, řekl Neil Melvin, ředitel think-tanku RUSI, protože Rusku se podaří zrychlit výrobu a dodávky zbraní, zatímco balíky pomoci od ukrajinských spojenců se zmenšují.

Ukrajina a její podporovatelé tvrdí, že to je přesně důvod, proč by Západ měl rychle poskytnout více zbraní, které jsou potřebné k vítězství – místo toho, aby padl do ruské pasti.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že nyní je čas ukázat, "co to znamená podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba". Ukrajina nebojuje jen proti okupantovi, ale i za Evropu. Připojení se k naší rodině bude pro Ukrajinu konečným vítězstvím."

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl serveru Politico, že ani Ukrajina, ani EU nemají schůdnou alternativu k pokračování v boji.

"Další zemí, na kterou může Rusko zaútočit, bude evropská země, nebude to někde jinde," řekl. "Pokud jedna strana ustoupí, bude to pro ni velmi špatný okamžik... Nejsme to my, kdo musí ustoupit, musíme přimět Rusko, aby to udělalo."

Někteří diplomaté EU si stále častěji kladou otázku, zda se Orbán nepřipojil k Putinovi a strategicky nečeká, až se západní podpora Ukrajiny rozpadne.

S volebním vítězstvím krajně pravicové strany v Nizozemsku; s vůdcem nakloněným Rusku, který převzal moc na Slovensku; a vzhledem k očekávanému vzestupu krajní pravice v příštích evropských volbách se Orbánovo tvrzení, že "vítr změn je tady", jeví jako jasnozřivé. Vítězství bývalého prezidenta Donalda Trumpa v amerických volbách v příštím roce by mohlo dále podkopat západní podporu Kyjeva.

"Faktory setrvačnosti a pochybností, které charakterizovaly rozšiřování EU po celá léta, se opět dostávají do popředí a ochlazují geostrategické důvody pro otevření EU novým členům," řekl Kai-Olaf Lang z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.

Naděje zůstávají?

Evropa vytahuje páky, aby se vyhnula summitu o havárii, kdy lídři EU a jejich poradci horečně vyjednávají s Maďarskem o dohodě, která by Orbánovi poskytla více peněz EU výměnou za zrušení jeho veta na pomoc Ukrajině. Pokud tato strategie selže, lídři připravují alternativní plány, jak dostat peníze na Ukrajinu prostřednictvím bilaterálního financování.

Dohoda o rozšíření se ukáže jako obtížnější, uvedli diplomaté EU. Teoreticky by to mohlo být odloženo do doby, než se lídři EU znovu sejdou v březnu.

Politicky by však takový odklad byl obrovskou ranou pro Ukrajinu a image EU, zejména proto, že Brusel Ukrajinu ujistil, že rozhodnutí přijde spíše dříve než později.

Bezprostředně po vypuknutí války v únoru 2022 von der Leyenová řekla: "Ukrajina je jednou z nás." Během návštěvy Kyjeva letos na podzim řekla parlamentu země, že je přesvědčena, že rozhodnutí o členství by mohlo být přijato ještě letos. Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že doufá, že Ukrajina vstoupí do EU do roku 2030, což je ambiciózní datum v každém scénáři.

Rozhodnutí otevřít dveře do EU není o nic méně důležité jako duchovní obživa, řekl Ian Bond z Centra pro evropskou reformu. "Signál, který vysíláte zahájením rozhovorů, je, že jste nyní ve vlaku, který jede směrem k cíli. Pokud Maďaři zavřou dveře vagónu a řeknou, že nenastoupíte, bude to pro Ukrajince psychologická rána."

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2558

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2023