Rusko může zvyšovat vojenskou výrobu pouze s rizikem inflace, nedostatku spotřebního zboží nebo zničení volného trhu práce

15. 12. 2023

čas čtení 1 minuta
Od začátku Putinovy války na Ukrajině narostla velikost armády, proběhl útěk mnoha Rusů, aby se vyhnuli mobilizaci, a došlo k přesunu zaměstnanců z civilního do vojenského sektoru hospodářství. Jenže každé další zvýšení vojenské výroby je spojeno s nebezpečím, říká Sergej Šelin.

Nezaměstnanost klesla natolik, že obranný průmysl může přilákat nové zaměstnance pouze vyplácením vyšších mezd s cílem přilákat pracovníky z civilního sektoru. A to je opatření, které hrozí vysokou inflací nebo výrazným poklesem dostupnosti spotřebního zboží.

Moskva by se mohla vypořádat se s tímto nebezpečím zvýšením produktivity nebo snížením množství vojenského materiálu, který chce vyrábět, ale ani jedno z toho není pravděpodobné. Místo toho je zřejmě Kreml připraven začít krok za krokem odstraňovat svobodu Rusů vybrat si, kde budou pracovat, na základě mezd a benefitů - jednu z těch několika málo svobod, které Rusům ještě zbyly.

A to už se začíná dít, i když je to možná méně nebezpečný než nekontrolovaná inflace. Nakonec by likvidace svobodného trhu práce mohla vyvolat protesty Rusů, kteří si zvykli na to, že jsou schopni využívat takovéto volby.

Současná situace již má závažné důsledky v regionálním měřítku. Protože zbrojařský průmysl se většinou nachází mimo největší města, nezaměstnanost v malých městech je nižší než v Moskvě a Petrohradě a růst mezd je vyšší. Jde však o situaci, kterou by jakýkoli vládní zásah na trhu práce mohl rovněž narušit.

Zdroj v ruštině: ZDE

2
Vytisknout
2300

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2023