Státy Perského zálivu po hlasování OSN o válce mezi Izraelem a Gazou prosazují plán dvou států

14. 12. 2023

čas čtení 5 minut
Grafika: Neuvěřitelná ostuda pro Českou republiku. Hlasování o příměří v Gaze v OSN dne 12. 12. 2023

Spojené arabské emiráty a Katar prohlašují, že nebudou znovu financovat obnovu Gazy bez izraelského ústupku. Izolace USA roste



Státy Perského zálivu využívají ohlasu hlasování Valného shromáždění OSN ve prospěch výzvy k humanitárnímu příměří v Gaze a varují Spojené státy, že opět nebudou financovat obnovu Gazy, pokud Izrael nepřistoupí na zveřejněný plán dvoustátního řešení.
 
V Izraeli bylo hlasování Valného shromáždění odmítnuto jako další projev protiizraelské zaujatosti OSN. Vzhledem k návštěvě amerického poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana v regionu se však zvyšuje tlak na Izrael, aby projevil větší flexibilitu v otázce, co bude představovat vojenské vítězství a jak bude Gaza spravována po skončení války.

Benjamin Netanjahu, izraelský premiér, prohlásil, že nepřipustí roli palestinské samosprávy vedené Mahmúdem Abbásem, ani nepočítá s řešením dvou států. Netanjahuův vzdor vedl k tomu, že Joe Biden v úterý pronesl svou dosud nejveřejnější kritiku Izraele, když vyzval Izrael, aby se vyvaroval nevybíravého bombardování v Gaze, a řekl, že Netanjahu by měl svůj kabinet zbavit krajně pravicových ministrů.

 
Velvyslankyně Spojených arabských emirátů při OSN Lana Nusseibehová řekla listu Wall Street Journal: "Vzkaz bude velmi jasný: potřebujeme vidět životaschopný plán dvoustátního řešení, cestovní mapu, která je seriózní, než budeme mluvit o dalším dni a obnově infrastruktury v Gaze."

Stejný postoj zaujal i Katar, který v rámci předchozích rekonstrukcí poskytl Gaze nejvíce peněz. Spojené arabské emiráty a Katar by si přály, aby rozkol mezi stranou Fatah, která řídí palestinskou samosprávu ze Západního břehu Jordánu, a Hamásem, dominujícím v Gaze, skončil.

Bidenova zjevně záměrná kritika Izraele na setkání s dárci strany může být vedena pocitem, že diplomatická izolace USA roste, stejně jako odpor vůči strategii Bílého domu mezi voliči demokratů. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se USA chystaly ukončit vojenskou podporu Izraele.

Biden na setkání s dárci označil Netanjahua za dobrého přítele, ale řekl, že se musí změnit. "Toto je nejkonzervativnější vláda v historii Izraele," řekl. "[Itamar] Ben-Gvir a spol. To je jiná parta. Nechtějí žádné řešení s Palestinci, chtějí jen všechny Palestince potrestat."

Na úterním Valném shromáždění se spojenci USA včetně Austrálie a Kanady, kteří se 27. října zdrželi hlasování o příměří v Gaze, vzepřeli USA a hlasovali pro výzvu k příměří.

Ve společném prohlášení tři země ze zpravodajské aliance Five Eyes, které hlasovaly pro - Austrálie, Kanada a Nový Zéland - uvedly: "Izrael musí při své obraně respektovat mezinárodní humanitární právo. Civilisté a civilní infrastruktura musí být chráněni. Jsme znepokojeni zmenšováním bezpečného prostoru pro civilisty v Gaze. Cenou za porážku Hamásu nemůže být neustálé utrpení všech palestinských civilistů."

Úterní rezoluce Valného shromáždění obsahovala jasnou výzvu k propuštění všech rukojmích a výzvu k ochraně všech civilistů, ale neobsahovala žádnou přímou kritiku Hamásu.

Uvnitř EU neshoda v této otázce pokračuje, ale trend odklonu od podpory Izraele je zřejmý. Roste také podpora sankcí EU vůči osadníkům, kteří se dopouštějí násilí na Západním břehu Jordánu.

Bidenovy politické potíže při ukončování diplomatické izolace USA spočívají v tom, že jím zvolený prostředek k zastupování Palestinců po válce, Palestinská samospráva, má malou podporu mezi Palestinci i Izraelci.

Ve středu zveřejněný průzkum veřejného mínění, který mezi Palestinci provedlo Palestinské centrum pro politiku a průzkum veřejného mínění, ukázal, že 60 % dotázaných podporuje rozpuštění Palestinské samosprávy. Pouze 16 % respondentů uvedlo, že by v prezidentských volbách hlasovalo pro Abbáse, a 60 % vyzvalo Hamás, aby se ujal vlády.

Předseda izraelské opozice Jair Lapid na Twitteru napsal: "Na světě není nikdo, kdo by si myslel, že Gaza by měla být den po válce předána Abú Mazínovi [Abbásův pseudonym]".

Objevují se náznaky, že vysocí evropští politici investují do bývalého ministra obrany Bennyho Gantze jako do potenciálního alternativního vůdce k Netanjahuovi a testují jeho vizi poválečné bezpečnosti Izraele. Britský ministr zahraničí David Cameron je jedním z řady evropských politiků, kteří s Gantzem v posledních dnech hovořili.

Průzkum pro zpravodajský server Maariv z konce listopadu ukázal, že Gantzova strana Národní jednota by v případě brzkého konání voleb mohla ve 120členném Knesetu rozšířit počet svých křesel z nynějších 12 na 43. V případě, že by se volby konaly v nejbližší době, Gantzova strana by měla šanci na úspěch. Netanjahuův Likud by podle průzkumu klesl z 32 na 18 křesel.

Podrobnosti v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
2591

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2023